Provence style interiér: levandulové pole ve vašem obýváku

Materiál dělá divy. Sametový čalounění? Už to není výsada babiččiných salonů. Moderní sametový čalounění, tedy velvet upholstery, je odolné proti oděru, snadno se čistí a hlavně dodá místnosti luxusní nádech za zlomek ceny nové podlahy. Zkuste to: vyměňte jen povlaky na polštáře u pohovky za sametové a přidejte k nim jeden dekorativní polštář s výrazným geometrickým vzorem. Místnost rázem vypadá, jako by prošla rukama designéra. Jde o hmatový kontrast: vedle drsné lněné deky působí samet jemně a teplě. A ten pocit, když si po náročném dni sednete na hebký povrch? K nezaplacení. Doplňte to o kousky dřeva v podobě rámečků na obrazy nebo jedné police, které prodlouží životnost stávajícímu náby


Otevřete dveře a místnost voní sušenou levandulí, i když tu žádnou nemáte. Není to čichový klam, je to optika. Provence style interiors fungují na principu, že barvy a textury dokáží vykouzlit atmosféru jihofrancouzského venkova v místnosti o dvanácti metrech čtverečních. Základem je matná bílá na stěnách, ne bílá nemocniční, ale taková, která má v sobě špetku šedé nebo krémové. K ní přidáte odstíny vybledlé modré, slunečnicově žluté a samozřejmě levandulově fialové. Nemusíte kupovat starožitný nábytek z Provence, stačí natřít starou borovicovou komodu dvěma vrstvami matného laku ve slonové kosti. Dřevo pod ním prosvítá a vypadá, jako by ho ohlodal slaný mořský v�


Pamatuju si tu chvíli, když jsme stáli v prázdném obýváku o rozloze něco málo přes dvacet metrů čtverečních. Měli jsme tam umístit kuchyň, jídelní stůl pro čtyři a ještě něco k sezení. A zároveň to mělo být místo, kde přes noc vyspí návštěva z daleka. Tehdy mi došlo, že plánování malého bytu je jako skládat Rubikovu kostku, kde každý kousek musí perfektně zapadnout. A právě tady se rodí potřeba promyslet každý centimetr, než začnete objednávat nábytek. Nestačí vybrat jen hezkou kuchyňskou linku. Musíte myslet na to, kde bude mít tchýně nohy, až přijede na víkend, a kam schováte duchnu, když ji nepoužív�


Materiálová volba je u patio designu polovina úspěchu. Moje první terasa trpěla na přímé polední slunce, všechno se na ní přehřívalo. Plastový nábytek jsem vyloučila hned, protože při třiceti stupních připomíná saunu. Dřevo je krásné, ale vyžaduje olejování a péči. Kamenné dlaždice pod nohama jsou fajn, ale sedět přímo na nich v létě nejde. Proto jsem sáhla po pohovce s velvet upholstery. Zní to bláznivě, dávat samet na terasu, že? Ale existují technické textilie, které jsou ošetřené proti vodě a plísni. Sametový povrch má jednu skvělou vlastnost: nepřilne k němu prach tolik jako k bavlně a při lehkém dešti po něm voda steče do stran, než se vsákne. Navíc na něm není cítit kovová konstrukce, jako u běžné pletené sedací soupravy. Tahle pohovka s jemným leskem dělá z betonového dvorku prostor, kde se chcete zdržet. A co víc, když ji zkombinujete s dřevěnými doplňky a zelení, vznikne dojem, že místnost pokračuje i


Znáte to. Sedíte v obýváku, díváte se na tu bílou stěnu a připadá vám, že celý byt volá po změně. Trendy wall colors ale nemusí znamenat, že se vrhnete na neonově růžovou a pak na ní budete hodinu denně lovit odlesky slunce. Osobně jsem v paneláku na dvaceti metrech čtverečních vystřídala snad pět odstínů, než jsem pochopila, že klasická světlá šeď je sázka na jistotu, ale jen pokud ji nevidíte každý den. Letošní sezona přináší barvy, které působí jako objemné křeslo - hřejí, ale nevtírají se. Mám na mysli třeba sytější pistáciově zelenou nebo tlumenou terakotu. Ty fungují skvěle, pokud máte na pokoji alespoň jeden kus nábytku s výraznější strukturou, například velvet upholstery na pohovce. Pak ten kontrast vytvoří iluzi většího prostoru, aniž byste museli bourat příčky. Jen pozor: tmavší odstíny milují prach, takže pokud nejste fanoušek věčného utírání, volte raději matný povrch než lesk


Když už mluvím o úspoře místa, musím zmínit jeden detail, který mi zpočátku unikal. Při prvních plánech patio designu jsem zapomněla na úložný prostor. Venku potřebujete schovat polštáře, deky, svíčky a nářadí na květiny. Interiérová skříň by na terase zplesnivěla. Proto jsem začala hledat kus nábytku, který by zároveň fungoval jako sedačka i jako schránka. Narazila jsem na skvělý kousek, model s bed with storage přímo integrovaným pod sedákem. Je to vlastně bedna na kolečkách, 120 centimetrů dlouhá, s víkem potaženým pěnovou vrstvou. Uvnitř mám všechny venkovní textilie, dokonce i dva skládací stolky. Když přijde vichřice, všechno zmizí do vnitřku jedním pohybem. A když mám chuť na lenošení, stačí víko otevřít a vytáhnout deku. Tahle kombinace úložného prostoru a posezení mi ušetřila kupu nervů. Lidi si často myslí, že venkovní nábytek musí být takzvaně „zahradní", ale přitom stejně dobře funguje i ten, který vypadá jako z obýváku. Jen musí mít správnou povrchovou úpravu a sluneční UV ochr