Provence versus pohodlí aneb jak skloubit romantiku s realitou malého bytu

Aus lebenskunst.berlin
Zur Navigation springen Zur Suche springen

Když jsem před lety zařídila svůj první byt o necelých čtyřiceti metrech, toužila jsem po provence style interiors. Levandule, vybledlé odstíny, dřevo s patinou. Pak narazila realita. Kde v tomhle prostoru strčíte pět párů bot, zimní bundu a hlavně kde bude spát návštěva? Provence je totiž krásná na fotkách, ale ve skutečnosti vyžaduje hlavně vzduch a vzdušnost. V mém malém panelákovém pokoji s jedním oknem jsem musela začít přemýšlet úplně jinak. Nejdřív přišel na řadu nábytek, který dýchá, a přitom schová. Objevila jsem kouzlo bílé matnice, širokých lišt a jednoho konkrétního k


Praktická rada pro všechny, kdo zvažují podobný krok: nástěnná malba není jen pro umělce. Kupte si kvalitní malířskou pásku, šablonu a barvu na zeď. Můžete vytvořit pruhy, geometrii nebo třeba motiv listů. Nejdůležitější je připravit podklad – stěna musí být hladká a napenetrovaná. Pokud nemáte odvahu, vyzkoušejte nejprve malovaný pruh za postelí nebo za sedačkou. Když se nepovede, vždycky to můžete přetřít bílou. Já jsem takhle zachránila jeden nevydařený pokus, kdy mi barva stékala pod pásku. Prostě jsem to přetřela a zkusila znovu s lepším nástrojem. Teprve potom přišla ta správná kři


Závěrem bych řekla, že kombinace chytrého nábytku a vlastnoručně malované stěny je sázka na jistotu. V bytě, kde máte pull-out sofa nebo sedačku s funkcí lehátka, dělá ta barevná plocha za ní zázraky. Zakryje přechod mezi pohovkou a stěnou, dodá iluzi většího prostoru a hlavně – je to váš originální podpis. Podle mě by každý malý byt měl mít aspoň jednu stěnu, která vypráví příběh. Ať už je to motiv moře, abstraktní skvrna nebo jemné ornamenty, nástěnná malba promění obyčejný gauč v místo, kde se chcete zastavit a sednout si. Pro mě osobně to byla cesta od krabice s matrací k domovu, který má du


Skladování ložního prádla se v řadovém domě stává logistickou operací. Nemám prádelník, mám vestavěnou skříň v chodbě v prvním patře, kam se vejdou jen tři ručníky a dva povlaky. Řešení jsem našla v krabicích pod rozkládací sedačkou, i když to vyžaduje pravidelné prohrabávání. Když mám přes víkend návštěvu, musím vytáhnout matraci a složit všechny deky do úložného vaku, který pak šoupnu pod schodiště. Právě tady mi došlo, že při townhouse interior designu se musíte smířit s kompromisy. Žádný nábytek nedokáže skrýt všechno. Místo honby za dokonalým úložným systémem jsem raději pořídila dekorativní truhlu, která stojí u vchodu a pojme všechny zimní šály a rukav


Základním kamenem každého úzkého řadového domu se stává ložnice v nejvyšším patře, kde podkrovní zdi diktují tvar místnosti. Zde jsem narazila na problém s uskladněním sezónního oblečení a přebytečných dek. Klasická postel s úložným prostorem se ukázala jako záchrana, protože pod matrací na lamelovém roštu se skrývá celá truhla na polštáře a přikrývky. Vybrala jsem model s čalouněným čelem v sametovém čalounění, které dodává prostoru potřebnou měkkost a zároveň tlumí ozvěnu kroků z nižších pater. Barevný odstín tmavě šedé skvěle schovává prach, který se u starých oken stejně vždycky najde. Zjistila jsem, že právě townhouse interior design vyžaduje odvahu sáhnout po tmavších tónech, protože světlé barvy v úzké místnosti působí nemocničně, nikoliv vzduš


Dětský pokoj v prostředním patře mi dal nejvíc zabrat, protože se musel vejít do místnosti s jedním oknem a šikminami, kde klasická postel zabírala polovinu plochy. Zvolila jsem vysokou postel na sloupkách, pod kterou jsem umístila psací stůl a knihovnu. Matrace o tloušťce 16 cm na lamelovém roštu poskytuje zdravé spaní a zároveň je dostatečně měkká, aby se dítě nebudilo při každém pohybu. Do protilehlého rohu se vešla úzká skříň s posuvnými dveřmi, která pojme celý šatník i ložní prádlo. Jediné, co se mi nevešlo, byl gauč na hraní, a tak jsem pořídila velký puf z pěny, který se dá použít jako sedátko i jako lenoška. Děti milují, že si ho mohou přetahovat podle potř


Poslední rada je možná nejdůležitější. Než cokoli koupíte, změřte si, kam to postavíte. V mém případě jsem málem koupil rohovou sedačku s úložným prostorem, která měla o deset centimetrů větší hloubku než volné místo u zdi. Musel bych pak odsouvat stůl o půl metru do kuchyně. A to už není storage in a small apartment, to je skládanka. Věřte mi, že plánování na papíře s metrem v ruce je lepší než později nadávat u montáže. A hlavně pamatujte, že každý centimetr pod postelí a pod sedačkou je váš skrytý spojenec. Jen ho nenechte ležet la


V kuchyni, táhnoucí se podél celé šířky domu, jsem narazila na problém s pracovní deskou, která končila u zdi, ale chybělo místo na jídelní stůl. Rozhodla jsem se pro kuchyňský ostrůvek na kolečkách, který lze přisunout ke zdi, když potřebuji místo na cvičení nebo když se sejde celá rodina. Pod ostrůvkem jsou zásuvky na drobné spotřebiče, takže nemusím hledat místo v horních skříňkách. Povrch z masivu snesl horký hrnec i rozlité víno. Tento kousek nábytku se stal nejpraktičtějším v celém domě a zároveň dodává kuchyni industriální nádech. Uvědomila jsem si, že v úzkých prostorech musí každý kus sloužit dvěma účelům, jinak dům připomíná skladiš